Vyzkoušet zdarma
Nepřesnosti obsažené v konsolidačním balíčku odstraňuje jeho tzv. technická novela, která byla dne 19. 6. 2024 vyhlášena ve Sbírce zákonů pod číslem 163/2024 Sb.
Jedná se o dopady do daní z příjmů i pojištění u:
- ocenění nepeněžního příjmu zaměstnanců při využití firemní školky,
- osvobození příjmu bývalých zaměstnanců v podobě zvýhodněného stravování u zaměstnavatele,
- režimu pojistných odvodů u dohod o provedení práce.
Nepeněžní příjem zaměstnance při využití zařízení péče o děti předškolního věku
Jak už dříve informovalo Ministerstvo financí ve své tiskové zprávě, nepeněžní příjem zaměstnance v případě využití školky se bude oceňovat buď cenou obvyklou v místě a čase pro školky zřízené veřejnoprávním subjektem, nebo nejvyšší měsíční úplatou dle vyhlášky upravující předškolní vzdělávání (tj. max. 8 % z minimální měsíční mzdy platné v daném měsíci). V případě, že zaměstnanec uhradí zaměstnavateli nižší částku, tak tento rozdíl bude podléhat zdanění i odvodům pojistného.
Jak postupovat v případě, že chcete svým zaměstnancům umožnit využití školky, si můžete přečíst v této expertní odpovědi aplikace DAUČ.
Stravování bývalých zaměstnanců
Konsolidační balíček přinesl celou řadu změn včetně významné změny i v oblasti stravování zaměstnanců. Nově platí limitace pro osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti pro všechny formy příspěvku na stravování poskytovaného zaměstnancům. Maximální příspěvek, který může být osvobozen, je podmíněn odpracováním minimálně 3 hodin za směnu, popřípadě 3 hodin za kalendářní den.
Tato podmínka však bude v praxi těžko splnitelná u bývalých zaměstnanců, kteří mají i po odchodu do starobního důchodu umožněno nadále využívat zvýhodněné závodní stravování. Tento stav napravuje právě aktuální novela zákona o daních z příjmů. Osvobození se bude vztahovat pouze na příjem ze závislé činnosti bývalého zaměstnance, který u zaměstnavatele pracoval až do svého odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu z důvodu invalidity třetího stupně.
Cílem této právní úpravy je od daně z příjmů osvobodit pouze příjem v podobě stravy určené k přímé spotřebě, kterou zaměstnavatel poskytuje bývalému zaměstnanci přímo ve vlastním stravovacím zařízení nebo jiném místě na pracovišti zaměstnavatele, nebo v zařízení provozovaném jiným subjektem než zaměstnavatelem. Cíl novelizované úpravy bude naplněn i tehdy, pokud strava určená k přímé spotřebě bývalému zaměstnanci bude vydána na pracovišti zaměstnavatele, nebo v zařízení provozovaném jiným subjektem než zaměstnavatelem, ale k její konzumaci dojde na jiném místě (např. bývalý zaměstnanec si vydanou stravu odnese domů, kde ji také zkonzumuje).
Změny odvodů pojištění u dohod o provedení práce
Situace kolem dohod prošla bouřlivými odbornými diskusemi, které vyústily v kompromisní řešení zakotvené v novele. Podle ní by měl být do konce roku 2024 na dohody o provedení práce uplatněn stávající režim odvodu pojistného s limitem 10 000 Kč u jednoho zaměstnavatele a nově bude od 1. 7. zavedena oznamovací povinnost vůči ČSSZ pro všechny dohody o provedení práce. Od roku 2025 se dohoda o provedení práce přiblíží povinnosti odvodu u dohody o pracovní činnosti/zaměstnání malého rozsahu, pokud se nejedná o „oznámenou dohodu“. U malého zaměstnání vzniká účast na nemocenském pojištění při překročení limitu 4 000 Kč měsíčně, který má v roce 2025 vzrůst na 4 500 Kč. U oznámených dohod je hranice pro odvod pojistného stanovena na 25 % průměrné mzdy (v roce 2024 to je 10 500 Kč), od které vzniká povinnost odvádět pojistné, a od roku 2025 by měla hranice vzrůst na 11 000 Kč. Ministerstvo práce a sociálních věcí ve spolupráci s Komorou daňových poradců ČR a ČSSZ pracuje na přípravě metodické informace o odvodech pojistného u dohod.
Pro uplatnění režimu oznámené dohody bude zaměstnavatel povinen oznámit ČSSZ záměr vstoupit do daného systému na předepsaném tiskopise v elektronické podobě, aby bylo vyloučeno uplatňování oznámené dohody u více zaměstnavatelů současně. Záměr uplatňovat režim oznámené dohody u jednotlivého zaměstnance lze oznámit do dvacátého kalendářního dne, který následuje po kalendářním měsíci, za nějž režim oznámené dohody u tohoto zaměstnance hodlá uplatnit. Pokud by tento režim chtělo u jednoho zaměstnance uplatnit více zaměstnavatelů, bude se aplikovat jen u toho, který tento záměr oznámil jako první. Podrobnosti k vývoji u dohod naleznete v tomto článku.
